Solitér Klondike zná skoro každý, kdo někdy seděl u počítače s Windows. Při hraní se ale často ukáže, že si pravidla každý pamatuje trochu jinak: jestli se smí vzít karta zpátky ze základny, co patří do prázdného sloupce, kolikrát se dá projít balíček. Pravidla níže platí pro Solitér na HoyHopu. U sporných míst je uvedeno i to, jak se hrají jinde.
Co je cílem
Hraje se s jedním balíčkem 52 francouzských karet bez žolíků. Cílem je přesunout všechny karty na čtyři základny vpravo nahoře. Každá základna patří jedné barvě (srdce, kára, piky, kříže) a staví se vzestupně: eso, dvojka, trojka a tak dále až po krále. Když jsou na základnách čtyři kompletní postupky, hra je vyhraná.
Rozdání
Karty se rozdají do sedmi sloupců. V prvním sloupci zleva je jedna karta, ve druhém dvě, v sedmém sedm. Dohromady je to 28 karet. V každém sloupci je odkrytá jen vrchní karta, ostatní leží rubem nahoru.
Zbylých 24 karet tvoří balíček vlevo nahoře. Vedle něj během hry vzniká odkládací hromádka, na kterou se otáčejí karty z balíčku. Základny jsou na začátku prázdné.
Tahy ve sloupcích
Sloupce slouží jako pracovní plocha. Platí v nich dvě podmínky zároveň:
- Karta, kterou přikládáš, musí být o jednu nižší než karta, na kterou ji dáváš.
- Barva se musí střídat: na černou kartu patří červená, na červenou černá.
Na černou desítku tedy můžeš dát srdcovou nebo károvou devítku, ale ne pikovou ani křížovou. Na červenou dámu patří černý kluk (J). Eso se do sloupce nikdy nepřikládá, jde rovnou na základnu.
Přesouvat se dá i víc karet najednou. Pokud máš ve sloupci odkrytou postupku, například černou osmičku, červenou sedmičku a černou šestku, můžeš celou trojici přeložit na červenou devítku v jiném sloupci. Stejně tak můžeš vzít jen její spodní část, tedy sedmičku se šestkou, pokud to pomůže jinde.
Když z vršku sloupce odejde poslední odkrytá karta a pod ní leží skrytá, otočí se sama. Právě odkrývání skrytých karet je jádrem celé hry. Dokud jsou karty ve sloupcích otočené rubem, nevíš, co se pod nimi skrývá.
Prázdný sloupec
Když se sloupec úplně vyprázdní, může do něj jít jen král. Buď samotný, nebo s celou postupkou, která na něm leží. Dáma, desítka ani jiná karta do prázdného místa nepatří. Toto pravidlo je v Klondiku pevné a liší se tím od některých příbuzných her, například FreeCellu, kde se do volného sloupce smí dát jakákoli karta.
Balíček a odkládací hromádka
Ťuknutím na balíček otočíš kartu na odkládací hromádku. Hrát se dá vždy jen vrchní karta z hromádky, kterou můžeš přiložit do sloupce nebo na základnu. Když je balíček prázdný, dalším ťuknutím otočíš celou hromádku zpět a můžeš ji procházet znovu.
Na HoyHopu se balíček dá projít, kolikrát chceš. Ne všude to tak je. Knižní pravidla a různé počítačové verze počet průchodů často omezují. Ve variantě Las Vegas, která vznikla jako hazardní hra v kasinech, se balíček prochází po jedné kartě a jen jednou.
Braní po jedné a po třech kartách
Výchozí je braní po jedné kartě. Hra je tak přehlednější a dá se vyřešit častěji. Při braní po třech se otočí tři karty najednou a hrát se dá jen ta, která je navrchu. Kartu pod ní uvolníš, až když vrchní někam uložíš.
Rozdíl je větší, než se zdá. Při braní po třech se pořadí karet v balíčku při každém průchodu posouvá jen tehdy, když nějakou kartu odehraješ. Pokud žádnou nevyložíš, při dalším průchodu uvidíš přesně ty samé trojice. Kdo chce vyzkoušet oba způsoby, ať počítá s tím, že změna počtu karet začne na HoyHopu novou partii. Denní rozdání je pro braní po jedné a po třech kartách jiné.
Základny a návrat karty
Na základnu můžeš kartu dát z vršku sloupce i z odkládací hromádky, vždy jen ve vzestupném pořadí a ve stejné barvě. Dvojklik nebo dvojité ťuknutí pošle kartu na základnu samo, pokud tam patří.
Vrchní kartu ze základny můžeš vrátit zpět do sloupce. Někdy se to vyplatí, například když potřebuješ červenou pětku, na kterou položíš černou čtyřku ze sloupce se skrytými kartami. Přesouvat kartu ze základny na jinou základnu nejde, protože každá patří jiné barvě.
Konec hry
Hra končí dvěma způsoby. Buď přesuneš všechny karty na základny, nebo zjistíš, že už není žádný užitečný tah. Když jsou všechny karty ve sloupcích odkryté, výhra je jistá a ve hře se objeví tlačítko Dokončit hru, které zbytek karet uloží za tebe.
Ne každé rozdání se dá vyhrát. U náhodného rozdání to předem zaručit nejde. Výpočty pro takzvaný Thoughtful Klondike, tedy hru, při které by hráč viděl všechny skryté karty, dávají při líznutí po třech kartách horní hranici kolem 82 procent řešitelných rozdání. Skutečný hráč skryté karty nevidí, a proto vyhraje méně. Denní rozdání na HoyHopu se vybírá tak, aby řešení existovalo, a je v daný den stejné pro všechny hráče.
Časté otázky
Můžu dát do prázdného sloupce dámu? Ne. Do prázdného sloupce patří jen král, případně král s kartami na něm.
Musím dát eso hned na základnu? Nemusíš, ale nic jiného se s ním udělat nedá. Eso ve sloupci jen blokuje kartu pod sebou.
Počítají se body? Solitér na HoyHopu nepočítá body jako stará verze ve Windows. Měří čas od prvního tahu a počet tahů včetně otočení karty z balíčku.
Dá se vrátit tah? Ano. Tlačítko Zpět o tah vrátí poslední tah a dá se použít opakovaně až po začátek hry. Na klávesnici funguje Ctrl+Z.
Co když se zaseknu? Tlačítko Rada nadzvedne kartu, kterou se vyplatí přesunout, a označí místo, kam patří. Když už užitečný tah neexistuje, řekne ti to. Jak se zaseknutí vyhnout, rozebírá článek Solitér: tipy a strategie.
Odkud se vzal název
Původ jména Klondike není jistý. Často se spojuje se zlatou horečkou na Klondiku na konci 19. století, přímý důkaz ale chybí. Nejstarší známá pravidla vyšla v roce 1907 v příručce Hoyle’s Games pod názvem Seven-Card Klondike. Víc o dějinách hry najdeš v článku Historie solitéru.