Prší vypadá jako hra, která tu byla odjakživa. Hraje se na chatách, ve vlaku i v hospodě a pravidla se dědí z rodičů na děti. Když ale začneme pátrat, odkud se vzalo, ukáže se, že je to poměrně mladá hra a patří do velké rodiny, která se rozšířila po celém světě pod desítkami jmen.
Rodina her na zbavování se karet
Prší patří mezi hry, ve kterých vyhrává ten, kdo se první zbaví karet. Hráč přikládá kartu stejné barvy nebo hodnoty a některé karty mají zvláštní účinek: jedna mění barvu, další nutí soupeře lízat, jiná ho zastaví. Znalci karetních her tuto skupinu nazývají podle nejznámější americké verze Eights, tedy osmy.
Stránka pagat.com, jeden z nejrozsáhlejších seznamů pravidel karetních her, uvádí jména z různých zemí. V Německu je to Mau-Mau, v Nizozemsku Pesten, v Polsku a Maďarsku Makao, v Anglii Switch nebo Black Jack, ve Švýcarsku Tschau Sepp a v Česku Prší. Na Slovensku se hraje jako Faraón.
Crazy Eights v Americe
Anglický badatel David Parlett ve svém slovníku karetních her píše, že se hra v tisku poprvé objevila ve 30. letech 20. století pod jménem Eights. Jméno Crazy Eights, tedy bláznivé osmy, se datuje do 40. let. Jedno z vysvětlení ho spojuje s americkou armádou, která duševně nezpůsobilé vojáky propouštěla podle paragrafu Section 8.
V Crazy Eights se hraje s běžným balíčkem 52 karet a barvu mění osma, kterou lze zahrát na cokoli. Pagat.com zmiňuje i komerční hru WHOT! se zvláštními kartami, která byla patentovaná v roce 1935 a je možná nejstarší prodávanou hrou postavenou na tomto principu.
Mau-Mau v Německu
Německé Mau-Mau se podle Wikipedie objevilo krátce po druhé světové válce. Jeho pravidla poprvé vyšla tiskem v roce 1958 a zdroj z roku 1961 ho ještě popisoval jako velmi novou hru, která si za pár let získala překvapivou oblibu. Česká Wikipedie uvádí, že jméno je odvozené od ozbrojeného hnutí Mau-Mau, které v 50. letech bojovalo v Keni za nezávislost.
Mau-Mau se hraje s 32 kartami, často německými. Sedma nutí dalšího hráče líznout si dvě karty, osma ho zastaví, spodek mění barvu a eso znamená, že hráč přiloží ještě jednu kartu. Kdo má poslední kartu, ohlásí „Mau“, a kdo na to zapomene, bere trestnou kartu.
Prší a Faraón
Do Česka a na Slovensko se hra dostala v podobě, která se od německé trochu liší. Česká Wikipedie píše, že Prší vzniklo po druhé světové válce. Zastavuje eso místo osmy, barvu mění svršek a hráčům se obvykle rozdávají čtyři karty. Proč se hra jmenuje Prší, se spolehlivě neví.
Na Slovensku se hraje velmi podobně. Anglická Wikipedie u Faraóna uvádí mimo jiné tyto rozdíly: rozdává se pět karet a kdo partii prohraje, dostane v další o kartu méně, za každou sedmu se berou tři karty a zelený spodek trest za sedmy zruší. Na HoyHopu se dá před hrou zvolit čtyři nebo pět karet a za sedmu se berou dvě, tři se dají zapnout jako varianta.
Odkud přišlo slovenské jméno, doložit nedokážeme. Jisté je, že se starou francouzskou hrou pharaon, ze které vznikla americká hra faro, má Faraón společné jen slovo. Pharaon byla hazardní hra, při které hráči sázeli proti bankéři, zda se otočí určitá karta. Hrála se už za vlády Ludvíka XIV. a v 19. století byla nejrozšířenější hazardní hrou amerického Divokého západu. S přikládáním karet a zbavováním se jich nemá nic společného.
Desítky domácích pravidel
U žádné z těchto her neexistuje jediný úřad, který by určoval pravidla. Každý kraj, škola i rodina si je přizpůsobily. Česká Wikipedie vyjmenovává varianty, ve kterých červená sedma vrací do hry hráče, který už odhodil poslední kartu, zelený král znamená čtyři karty navíc, spodek mění hodnotu místo barvy nebo desítka otočí směr hry. Takzvané hospodské Prší kombinuje několik z nich.
Proto se před první partií s novými lidmi vždy vyplatí zeptat: „Jak to hrajete vy?“ Na HoyHopu se dají zapnout dvě oblíbené domácí varianty: tři karty za sedmu a červená sedma, která vrací do hry.
Uno jako potomek
Nejznámějším potomkem této rodiny je Uno. Vymyslel ho v roce 1971 Merle Robbins ve městě Reading v americkém státě Ohio. Místo běžných karet má vlastní balíček se čtyřmi barvami, čísly a akčními kartami, například +2, Stop a změnou směru. Robbins prodal práva za 50 000 dolarů a podíl z prodeje skupině podnikatelů kolem Roberta Tezaka. Od roku 1992 hru vydává Mattel. Kdo hrál Uno, pochopí Prší za pár minut, a naopak.
Mariášové karty a Vilém Tell
Prší se v Česku hraje skoro vždy s mariášovými kartami, které dostaly jméno podle oblíbené hry mariáš. V Česku a na Slovensku se používá několik obrazců. Nejrozšířenější je takzvaný Tellův vzor. První balíčky v tomto stylu vyrobil kolem roku 1835 József Schneider v Pešti. Postavy na svrškách a spodcích pocházejí z divadelní hry Friedricha Schillera Wilhelm Tell z roku 1804. Žaludský svršek je sám Tell. Na esech jsou čtyři roční období, králové sedí na koních.
Podle Wikipedie se v Čechách víc používá pražský obrazec a Tellovy karty jsou oblíbenější na Moravě. Na Slovensku se hraje slovensko-moravská verze, která vychází z rakouského vzoru, ale postavy a roční období na ní nejsou popsané. Rakouská firma Piatnik vyrábí Tellovy karty od roku 1865.
Karty v Prší na HoyHopu jsou nakreslené podle fotografií a kreseb Tellova vzoru z Wikimedia Commons. Aby se v nich vyznali i hráči zvyklí na francouzské karty, mají v rohu písmena J, Q, K a A a římské číslice.
Proč hra přežila
Prší nepotřebuje nic jiného než balíček karet a pravidla se dají vysvětlit za minutu. Hrají ho sedmileté děti i jejich prarodiče, a přitom je v něm dost místa na taktiku. Jak ji využít, popisuje článek Prší: tipy a strategie. Podrobná pravidla najdeš v článku Pravidla Prší podrobně.